PO - 5km - SPLNĚNO - volný výběh
UT - volno
ST - volno
CT - 5km - SPLNĚNO - volný běh
ST - volno
PA - volno
SO - 5km - SPLNĚNO - jedním slovem KATASTROFA. Plán byl velmi jednoduchý, rozklus, pak 1-2km v MT a výklus. Zvolil jsem trasu ve Štěchovicích, rovnou asfaltku, aby se mi náhodou něco nestalo. V průběhu tréninku mne zastavila jedna bruslařka, zda náhodou nevím, kolik ta rovinka měří, říkám , že nevím, ale že ji změřím vrátil jsem se na začátek a když jsem se znovu rozběhl, ucítil jsem palčivou bolest na levé achilovce, hned jsem zvolnil a zbytek do cíle doklusal ale bolest neustupovala. Chytla mne levá achilovka, ta pravá, se kterou jsem se léčil do poloviny ledna byla a je naprosto v pořádku.
Takže po návratu domů, ledování, mazání, masírování, na noc obklad s Traumaplantem a začal jsem přemýšlet nad nedělním maratonem, nad vrcholem mé přípravy. První co jsem se rozhodl, poběžím ať se děje co se děje a vzpomněl jsem si na jedno zajímavé logo na triku
Další věc co jsem musel změnit, byly boty, nemůžu si dovolit běžet v závodkách a vzhledem k terénu na maratonu musím zvolit boty více odpružené.
NE - MARATON - SPLNĚNO - nastupoval jsem do závodu se smíšenými pocity, ale s odhodláním dokončit se ctí za každou cenu. Trať jsem měl nastudovanou, taktiku ohledně tempa a občerstvovaček taky. Achilovka bolela. Na Václaváku jsem se ještě sešel s kamarády z RunGo, zjistil jsem s potěšením , že mají také koridor "J" a tak jsem se s nimi přesunul na místo startu, kde jsme společně vyčkali startovního výstřelu. Vyběhl jsem opatrně, snažil se našlapovat tak, aby mne achilovka moc nebolela a postupně se dostal do plánovaného závodního tempa. Při běhu jsem se plně soustředil na závod, abych neudělal sebemenší chybičku, která by mi dosažení cíle zkomplikovala. Časy nejsou vůbec důležité i když jsem běžel malinko rychleji než plánované tempo. Taktiku jsem dodržoval do puntíku. Za otočkou v Podolí mi ale už v achilovce luplo až jsem bolestí vykřikl, nicméně na chvilku jsem zpomalil, ale nezastavil. Bolest se stabilizovala. 50m přede mnou Evžen se Sárou. Evžen měl zabandážované koleno a běžel na GoldenKing, držel jsem mu pěsti, aby mu koleno vydrželo. Pomalu jsem se k Evženovi přibližoval a když jsem se dostal na jeho úroveň, pozdravili jsme se a já si mu postěžoval na své trable aby viděl, že v tom není sám a aby bojoval až do konce i kdyby se koleno zhoršilo. Dál už jsem zase malinko zrychlil do svého tempa a byl jsem v tom zase sám za sebe. Za otočkou na Smíchově jsem si na Evžena vzpomněl a vzal mu z občerstvení houbičku, kterou jsem mu předal když jsme se v protisměru míjeli a on to měl na osvěžovačku ještě několik set metrů. Postupem na dalších kilometrech bolest neustupovala a přidávaly se další a další bolístky, kvadráky, hamstringy, kyčle... Pořád jsem se snažil držet tempo, což se mi dařilo a dost lidí jsem předbíhal. V samotném závěru jsem už lehce zpomalil a PAŘÍŽSKÁ a CÍL. Výsledný čas 4:23:48.
DAL JSEM TO!!!!
Celkově: naběhal jsem v přípravě cca 940km, 113h tréninku, shodil jsem 12kg
Takže po návratu domů, ledování, mazání, masírování, na noc obklad s Traumaplantem a začal jsem přemýšlet nad nedělním maratonem, nad vrcholem mé přípravy. První co jsem se rozhodl, poběžím ať se děje co se děje a vzpomněl jsem si na jedno zajímavé logo na triku
Další věc co jsem musel změnit, byly boty, nemůžu si dovolit běžet v závodkách a vzhledem k terénu na maratonu musím zvolit boty více odpružené.
NE - MARATON - SPLNĚNO - nastupoval jsem do závodu se smíšenými pocity, ale s odhodláním dokončit se ctí za každou cenu. Trať jsem měl nastudovanou, taktiku ohledně tempa a občerstvovaček taky. Achilovka bolela. Na Václaváku jsem se ještě sešel s kamarády z RunGo, zjistil jsem s potěšením , že mají také koridor "J" a tak jsem se s nimi přesunul na místo startu, kde jsme společně vyčkali startovního výstřelu. Vyběhl jsem opatrně, snažil se našlapovat tak, aby mne achilovka moc nebolela a postupně se dostal do plánovaného závodního tempa. Při běhu jsem se plně soustředil na závod, abych neudělal sebemenší chybičku, která by mi dosažení cíle zkomplikovala. Časy nejsou vůbec důležité i když jsem běžel malinko rychleji než plánované tempo. Taktiku jsem dodržoval do puntíku. Za otočkou v Podolí mi ale už v achilovce luplo až jsem bolestí vykřikl, nicméně na chvilku jsem zpomalil, ale nezastavil. Bolest se stabilizovala. 50m přede mnou Evžen se Sárou. Evžen měl zabandážované koleno a běžel na GoldenKing, držel jsem mu pěsti, aby mu koleno vydrželo. Pomalu jsem se k Evženovi přibližoval a když jsem se dostal na jeho úroveň, pozdravili jsme se a já si mu postěžoval na své trable aby viděl, že v tom není sám a aby bojoval až do konce i kdyby se koleno zhoršilo. Dál už jsem zase malinko zrychlil do svého tempa a byl jsem v tom zase sám za sebe. Za otočkou na Smíchově jsem si na Evžena vzpomněl a vzal mu z občerstvení houbičku, kterou jsem mu předal když jsme se v protisměru míjeli a on to měl na osvěžovačku ještě několik set metrů. Postupem na dalších kilometrech bolest neustupovala a přidávaly se další a další bolístky, kvadráky, hamstringy, kyčle... Pořád jsem se snažil držet tempo, což se mi dařilo a dost lidí jsem předbíhal. V samotném závěru jsem už lehce zpomalil a PAŘÍŽSKÁ a CÍL. Výsledný čas 4:23:48.
DAL JSEM TO!!!!
Celkově: naběhal jsem v přípravě cca 940km, 113h tréninku, shodil jsem 12kg